Psany--sitcom | Party

Jiří si už od rána pobrukuje. Lexi nemůže věřit svým uším ani očím. Na jeho standart je nějak moc živý. Ještě není ani oběd a už to nevydrží. "Můžu vědět, proč se dneska pořád tak uculuješ, pobrukuješ si a pomalu tu tančíš?" vybafne na něj, jen co jde kolem ní. Jiří se na ni jen zazubí a mizí pryč. Lexi nechápe, co se děje. A pak jí to dojde. Vždyť on má dneska narozeniny! Určitě koná nějakou party a ještě jí o tom neřekl. Povzdechne si. "Tak jo, chápu, Jiří. Nechceš mě tam. Jsem bordelář, a kdo ví co ještě. Ale když ti slíbím, že bude uklizeno, můžu přijít také?" Jiří se na ni nechápavě podívá. "Co tím myslíš?"
"Vím, že máš narozeniny a konáš party, na které mě nechceš." Jiří svraští čelo. "Ale já žádnou party nekonám. Nikdy jsem nekonal." Lexi na něj zůstane zírat. První moment si myslela, že si dělá srandu, ale na druhou stranu – suchar jako on... "Tak proč máš tak dobrou náladu?" Zeptá se po chvilce. Jiří se usměje. "V den svých narozenin nikdy nemakám. Žádné účty, žádné daně, žádné otravování s klienty..."

Po obědě Lexi bez řečí umyla nejen své nádobí, ale také Jiřího. Pak si k němu zúčastněně sedla na gauč. "Tak jo, podívej. Máš narozeniny. Musíš mít party. Neříkej, že dítě, které mělo své první porsche v patnácti, neví, co je to party." Jiří se na ni pochybovačně podívá. "A dítě z děcáku snad ví, co je party?" Lexi se na něj uraženě podívala. "Jasně, že vím, co je party. Zažila jsem pár volných víkendů." Když vidí, že mu tohle vysvětlení nestačilo, objasnila mu to. "Volný víkend je víkend, kdy jsem mimo domov. Obyčejně u kamarádky a tak. Její rodiče dali souhlas, že u nich můžu být a tak jsem v pátek po škole vypadla a vrátila se až v neděli navečer. A věř mi, vím, co je to party." Jiří si povzdechl. Lexi se usmála. "Takže dohodnuto. Tento víkend bude tvá narozeninová party."

Po asi dvouhodinovém přemlouvání Jiří nakonec souhlasil. Teď sedí v kuchyni a vymýšlí, co se na té party bude dít. Přijde Lexi a papír, ležící na stole, mu sebere dřív, než ho stihne zachytit. "Takže, co se tam bude jíst." Začne pročítat seznam. Po chvilce ztěžka dopadne na židli. "Tak jo, suché ovoce je fajn nápad. Nějaké to víno k pivům také můžeme vzít, že si to ty. Ale suši? Kdo normální jí proboha suši?"
"Třeba já?" namítne Jiří. "Se ptám, kdo normální." Podívá se na něj, jako na pitomce. Jiří se rozhodne její poznámku ignorovat. "A piva tam nebudou. Bude to seriózní party." Řekne místo toho. Lexi se začne smát. "Žádná party není seriózní. Když už jsme u toho, tvůj seznam hostů, je opravdu přecpaný. Jeden jediný týpek. To je ten tvůj kamarád, který tady bývá?" nenechá Jiřího ani odpovědět. "To je fakt týpek. A to jeho jméno ještě horší. Věncoslav. Jeho rodiče ho museli nesnášet ještě dřív, než se narodil. Jak mu jako říkali? Věnečku?" řekne přitepleným hlasem. Jiří se na ni káravě podíval. "Říkají mu Slávku." Lexi se zazubí. "A co pozvat třeba Srau? Víš, tu sousedku. Zná tě a je v pohodě. Toho si važ." Řekne krapet dvojsmyslně s vážným tónem hlasu a Jiří začne přemítat, čeho přesně si má vážit. Lexi mezitím pokračuje. "A možná by mohla přijít i Lucka. Slibuji, že ji budu krotit." Jiřímu se líbí nápad pozvat sousedku. Je to celkem kočka. Ale není nadšený z toho, že by tu měla být i Lexina sestra. Je to jako mladší kopie samotné Lexi. Prostě dvojitá katastrofa. Nakonec ale souhlasí.

Lucku nakonec z domova nepustili a tak se na party sešli jen Slávek a Sara. Party ve čtyřech je o dost menší party, než jaké zažila Lexi, ale i tak ví, jak rozvířit prach. Rozhodně to ví líp, než Jiří. Když začala totiž upadat zábava, Jiří vyrukoval s vědomostním kvízem. Lexi se začala smát. "Tak jo, první otázka je na tebe. Ležíš mezi hezkou babou a gayem. Ke komu se otočíš zády?" Jiří začne rudnout. "Tak víš, nebo nevíš?" vybafne na něj Lexi, dřív, než stihne její spolubydlící vybouchnout. Oba hosté se začnou smát, jen Jiří se tváří vážně. Slávek se ozve. "Zdá se, že přemýšlí, co je lepší." Sara se směje tak, že na sebe v kuchyni svrhne připravený set skleniček a pořeže se. Slávek je hned u ní a snaží se jí její zranění ošetřit. Když vytahuje střepy, Sara se pořád cuká. Slávek protočí panenky. "Nemůžeš to vydržet? Mí pacienti jsou obvykle v klidu." Lexi se zasměje. "Jo, protože jsi patolog." Zranění ale potřebuje zašít a tak se Slávek nabídne, že Saru zaveze do nemocnice a Jiří s Lexi osamotí.

Hosté se už na party nevrátí a Jiří začne sklízet snad úplně všechno. Vypne hudbu, posbírá občerstvení, schová ještě nenačaté víno. Lexi to chvilku mlčky pozoruje, pak to ale nevydrží. "Ježiši! To se nemůžeš zastavit a rozhlédnout se tady? Když už nic jiného, alespoň budeš vědět, jak to má vypadat pro příště." Jiří přestane uklízet a podívá se na ni. "Žádné příště nebude, Lexi. Skončilo to katastrofálně."
"Je to party. Musí skončit katastrofálně. Na každé party se dělá sranda s hostitele, na každé party se stane nehoda a každá party končí tím, že hostitel skončí sám. Ale ne na každé party zůstane tolik jídla, to je pravda." Uznává Lexi. "Vidíš? Prostě katastrofa." Konstatuje Jiří. Lexi protočí panenky a bere mu z rukou talíř s obloženými chlebíčky. Přejde ke gauči, sedne, nohy vyhodí na stůl a talíř si položí do klína. "Podej mi pivo. Ale nové. To rozpité už vyprchalo, to je hnusný." Jiří na ni zůstane civět. "Co čumíš? Takhle se uklízí po party. Všechno dojíš, všechno dopiješ. Nejlepší na celé party je právě ten úklid." Říká blaženým dojmem. Jiří zvedne obočí. "Poprvé, co slyším, že tě baví uklízet." Říká pobaveně.
Jiří se nechal přemluvit. Sedli si vedle sebe, každý si vzal dva nedojezené talíře chlebíčků a čtyři piva a pak, už v noci si rozdělali láhev vína. Jiří se přemohl a ten den neuklízel a Lexi se do ‚úklidu‘ pustila s radostí. Protože ale ani jeden nevydrží ‚alkoholický úklid‘ moc dlouho, oba usnuli na gauči uprostřed té nepovedené narozeninové party.